Momentálně moje nadprůměrně inteligentní dítě (14) má pocit, že je pro něj lepší jít si hned shánět jakoukoliv práci, než se trápit učením ve škole.
Říct mu "nebudeš se učit, skončíš u lopaty" znamená jeho odpověď "tak jo, teď hned se školou končím". No skoro mám chuť (ale nemám odvahu) ho nechat, ať se rozhodne, jak chce, představa, že ještě minimálně pět let bude se školou boj, navíc s bůhvíjakým výsledkem, mě hrozně vyčerpává.