Mám moc hodnou mamku, sice je to s ní také někdy složité, ale vždycky se to urovnalo a snad jsme se i obě poučily z chyb, ale máme se rády, rozumíme si, jsme takové dvě kamarádky. Když byla vážně nemocná, tak jsem o ni měla vážně strach a kdyby umřela, bylo by mě to hodně líto, bylo by to velké prázdno v mém životě. Naproti tomu můj otec je velice problematická osoba, pořád se sebou bojuji abych ho měla radši, ale on moje snahy zdárně neguje, vždycky udělá něco, co mě ho ještě více znechutí. Ráda bych s ním měla lepší vztahy, ale bohužel asi hlavně jeho vinnou to moc nejde, takže jsme na takové povrchně zdvořilé vlně. Je to asi hnusné, ale často si přeji aby umřel nebo aspoň se odstěhoval někam hodně daleko a my jsme měli pokoj, protože je jako koule na noze. Myslím, že kdyby umřel, tak bych toho ani nelitovala. Je to smutné, ale je to tak...