Moje mamka mi nikdy lásku neprojevila, snad ani jako dítěti, nepamatuji se. Mám dva bratry a hlavně u nejmladšího je to velmi intenzivní, jak ho má ráda. Nemohu se už ani vracet domů, jak je mi to líto, když to tam vidim. Dokud žil tatínek, tak jsem si tak odstrčená nepřipadala, ten mě měl rád. A hlavně vždy vše řekl na rovinu, kdežto mamka mlží, asi sama s tím bojuje. Nakonec se jí stalo něco podobného s mojí babičkou, její maminkou. No a já se s tím srovnávám a to tak, že čerpám tu atmosféru a teplo domova u lidí, kde je to znát a snažím se, abych to sama nezvorala a moje děti tohle nikdy nepocítili. Ale bojím se a to se přiznám, protože jsem nevyrostla v úplně milující rodině a vzory se prý opakují.