Ona ji ma porad...


Kdyz bylo ted teplo, zkouseli jsme ji nechat behat jen v tricku a nabizeli nocnik i zachod (se zmensovatkem prkynka aby nepropadla).
A nic.
Furt jsem nekde utirala nebo prevlikala teplacky, ktery pak dostala aby zazila ten neprijemnej pocit mokra a studena...
Pokazde jsem to po 1 dni vzdala.


U te starsi (ted 8) jsme to vubec neresil.
Ale jsme v Nemecku a tady se bezne deti nechavaji rozhodnout samy, bez "treninku".

Ta proste chtela plinku porad a dlouho - az mesic pred nastupem do skolky (a zaroven mesic pred jejima 3. narozeninama) NAJEDNOU vyhlasila, ze plinku nechce a chce curat a kakat na zachod.
Predvedla na pozadani, ze si umi na zachod vylezt a udrzet se sama na okraji prkynka.
Tak jo a slo to.
Par dni jsme s ni diskutovali o plince na noc, tu nechtela taky.
Asi po tydnu jsme to vzdali a spala bez plinky.
A nikdy zadna nehoda nebyla!

Na rozdil od dcery jedne kamaradky, co me furt deptala, jak jeji genialni dite kaka a cura na nocnik od 10 mesicu - a kakat do plinky nechtela nikdy!
Pri hrani u nas spojenym s polednim spankem v jejich 4 letech mi tato kamaradka jen tak nenapadne sdelila, ze jeji dceri musim na spani oblect plinku...

Tak jsem si rikala, ze to dite k tomu proste musi dojit samo a ja i tu malou ted necham. Podle naseho pediatra to je casto tak, ze kdyz se ty deti "nuti" driv, nez jsou zraly, musi to pozdeji jeste dohnat.


Jenze mala ocividne neni tak v pohode jako jeji sestra.
Nebyla.

Protoze:
dnes rano se hned po probuzeni jen tak mimochodem, bez nejakyho divadla vykakala do plinky! Ridka stolice neb kojeni..
Moc jsme ji chvalili a byli nadseni

A ja opet premyslim o mimosmyslove komunikaci, jestli fakt stacilo moje rozhodnuti v hlave vcera v noci..