to si neber osobně, to dítě vychovává patologická osobnost a navíc nevhodně reaguje i normálně vychovávané dítě na situaci, se kterou si neví rady
např. ublíží a ví, že je to špatně.

Nevím jestli s touhle holčičkou máš šanci na normální vztah, asi ne, díky její matce.
Ráda ji mít nemusíš, ro je jednou jisté. Jako dospělá se k ní chovat musíš.

Mě se by u vás prošlo snad jen oddělit naprosto dva světy, přítel a jeho dcera a přítel a ty a jeho nová rodina. Abyste opravdu vůbec nebyli ve styku. On se se svojí dcerou stýkal mimo svůj nový domov.. Jestli to přítel takto bude chtít, půjde to (jeho bývalá je opravdu nenormální) tak já bych to asi zkusila (tak abych nepromrhala svoje roky). Rozhodující by pro mne asi byla vůle partnera a možnosti, zda to půjde. Když ne, tak tedy rozchod. A nechala si co nejvíc poradit od odborníků, co mohu očekávat, od dcery atd.

Styk s dcerou bych nechtěla, aby naplno zrušil, ale omezil asi ano. Tj. jen na veřejnosti-ne ji brát k nám domů, ne tolik volného času s ní, aby tatínka měla, ale holt když to takhle je, tak bohužel ne tak moc, jak by ho mělo jiné jeho dítě, protože holt tatínek, také potřebuje fungovat a mít svůj život (a svou novou rodinu v klidu a pohodě).
Dcery je mi líto, o tatínka bych ji připravovat nechtěla, ale holt musí mít prostor pro svůj život i tatínek a jeho nová rodina tj. i ty a vaše společné děti. Asi bych trvala na oddělení těch dvou světů (později, aby o sobě věděli, nebylo to tabu, ale nikdy bych se nesnažila o nějaké "budeme se mít rádi, fungovat společně". Ráda ji mít určitě nemusíš.
Držím palce, je to situace, která není lehká, tím, že nemáš vlastní děti, potažmo raubíře co házejí kostkou (abys věděla, že to dítě může udělat a k tomu reagovat naprosto nevhodně a nebrala si o osobně) je to pro tebe o to těžší. Ale není to tvé selhání prostě i ji nemít ráda (přítelovi děti nemusíš mít ráda).