Meredith, mám stejně starou sestru, taky bezdětnou a vím, že přesně z téhle situace by jí "šlehlo", a to doslova. Strašně jsi mi jí tím tvým psaním připomněla - jak kdyby to psala ona.
Nezvládla by to, nesnesla by takové dítě (a ani o dost hodnější), prostě ne proto, že není hodná nebo chápavá, ale prostě - že k cizím dětem prostě nemá vztah, neumí s nimi být, neumí je zvládnout, nebavěj jí a hlavně - zdají se jí prostě strašné .
Jak by to bylo s jejím vlastním dítěte nevím a možná se to už nedovíme, protože ani partner zatím není na obzoru.
Dovedu si představit, co by ona v takovém soužití prožívala...a neumím si představit, že by jí to kdy mohlo fungovat.
Naše děti jí nesnášejí, moje vnučky ji nesnášejí, párkrát s námi a s nimi byla na dovolené a - stačilo oběma stranám. Už nikdy .

V tomhle věku je asi těžké najít někoho bezdětného, ale možná bych sáhla po někom s dospělým dítětem, třeba bys s ním našla jiný vztah, než s mrnětem. Může a skoro bych řekla, že bude hůř, až bude holčička vyrůstat. A že ji tatínek miluje a nevzdá se jí, to prostě tak je.