Myslím, že tušíš správně. Ten problém sice asi je vážný, ale i kdyby tys měla pocit, že si někdo jiný může myslet, že tvůj problém je prkotina, tak to neznamená, že to je prkotina pro tebe. A když už se člověk rozhodne, že ten telefon zvedne, pak i tohle chce odvahu. Musím se smát sama sobě, pokud tohle čte jedna zde přítomná moje kamarádka, která mě "nutila" asi půl roku ten telefon fakt zvednout, tak se asi směje taky. Já měla hrůzu, že se to popsat nedá.
A teď se tam vždy těším, je to příjemné. Ne jednoduché. Ale často se s paní terapeutkou smějeme, jasně, že i na slzy dojde, někdy i to ticho je, ale je to osvobozující. Běž tam a uvidíš sama. Hele my si klidně povídáme o knížkách, které zrovna čteme, vůbec to není tak, že bych tam řešila svůj hlavní problém celou dobu.