Myslím, jako mnozí přede mnou, že se lehce předefinoval obsah "vysokoškoláka". Učím na VŠ, více než 15 let, a sama vidím, že požadavky klesají, a to na přijetí ke studiu i na získání titulu - v tom bych viděla tu devalvaci vš studia. Školy mají peníze za studenty, a také peníze za absolventy. Student má na zápočet tři pokusy, pak na zkoušku či kolokvium tři pokusy. Nezvládne-li, může si předmět převést do dalšího ročníku a opět má tři pokusy na vše. To dřív nebývalo. Navíc školy jsou čím dál tím více dotovány z ministerstva ne za výuku ale za vědeckou činnost, která je např. na naší humanitní fakultě fakt diskutabilní. Ale když se lidé bojí o práci a prostě tu hru všichni hrajeme.

Z takových posledních záseků třeba bylo, že ministerstvo dostalo obavu, že nebude dosti kvalifikovaných učitelů cizího jazyka (dříve studovali pět let, dnes studují tři roky jazyk - BA a necelá dva pak učitelství- Mgr.), a tak vymyslelo, že kdokoli může absolvovat 60 hodinový kurs a má-li certifikát z jazykové znalosti na určité úrovni a Mgr titul, stane se plnohodnotně kvalifikovaným učitelem. Katedra dostala příkazem připravit takový kurs do týdne, i když se na takovém rychlokvašném kursu nikdo nechtěl doopravdy podílet, a ejhle, vyrábíme učitele.... A ti, co studují roky, můžou akorát skřípat zuby.

Takže za sebe říkám, ano, vysokoškoláků je víc za tu cenu, že v průměru jsou méně vzdělaní. Ale koho to zajímá, že? Potenciální zaměstnavatelé dají na tituly v CV...