Jejdamane,
když jsme si děti pořizovali, měl úplně jinou pracovní dobu.
Když se narodilo třetí dítě, celé se to v jeho práci změnilo, dostal lepší práci, vyšší plat, ale prostě musel makat od nevidím do nevidím, i o víkendech. Pak už to bylo neúnosné, tak jsme o tom mluvili, takže se udělal kompromis, on přestal pracovat o víkendech a domů chodí v těch sedm. Práci měnit nechce, protože jinde by to třeba časově bylo podobné a finančně o dost horší. Spolupracovníci jsou na tom s vytížeností stejně (někteří hůř, protože dál dojíždějí), takže nic divného na tom nevidí. A mezi známými a kamarády (vlastně se s nikým moc nestýká) není asi nikdo, kdo by i přes pracovní vytíženost (má práci dost stresovou, chápu, že je unavený) věnoval čas dětem hned po příchodu domů.