Simono no tak treba muj manzel je nastaveny tak, ze ho deti do tri let moc neberou. Ma je rad atd., ale proste je nedokaze vnimat jako "partaky". Od tech tri let, kdy je s nima nejaka domluva, nenosej pliny, jsem to vzdycky tak nejak vymyslela, ze by treba mohli dojet na nakup ) a ja zatim uvarim obed a pak muzeme treba delat neco spolu. Pak jsem treba rekla, ze v Planetariu promitaji pohadky pro deti, tak se toho chytnul . Nebo treba mame stavebnici ze ktere ja neumim moc stavet, tak jsem mu rekla a syna postrcila jestli by mu tatka pomohl to postavit, protoze ja to na to proste nemam bunky . Samozrejme chvili trvalo, nez pochopil, ze ten cas straveny s detma je to nejhezci co muze v zivote zazit, protoze pak zacne mit clovek starosti s rodicema atd. Ale chce to ho hodne chvalit . Proste simrat mu ego . Muj manzel rekla bych dozral do otcovstvi az se tretim ditetem. Teprve to treti dite si uziva a vnima asi hodne co nestihl s tim prvnim, protoze tomu se prvni dva roky nevenoval vubec.