Líbí se mi, že se nad tím aspoň zamýšlíš. Hranice mezi dobrem a zlem není jasná.
Já bych se asi snažila (dlouhodobě) působit na ty "své" chlapy. Nějak najít cestu, aby si prožili to, že jsou také v něčem divní a že být proto terčem posměchu není příjemné. Ale já tohle dělám od jakživa a všichni jsme "trochu divní". Syn napříkald nedávno vyhodil dospělého chlapa z busu, když ten šikanoval cizí dítě.