Přidat odpověď
Mi-cuit se samozřejmě dělá i ve velké kulaté formě a vypadá jako velký čokoládový koláč, je to celkem běžné. Sice se většinou podává teplý, ale kvůli krájení se chladí a pak vypadá jako na fotce od zakladatelky. V malých kulatých jednoporcovkách se dělá proto, aby se dal lépe a fotogeničtěji naservírovat. Kvůli eleganci servírování jsem vymyslela upgrade – dělám ho rovnou ve skleničkách, pak se nemusím s ničím vyndavat a nezničím ho. Francouzských "nedopečených" receptů vč. čokoládových je jinak více. Mi-cuit se dá říkat v podstatě kterémukoli, protože to znamená polopečený (tedy doslova polovařený, že).
Receptů je plný internet, nejdůležitější je vychytat s vlastní troubou okamžik, kdy je ještě uvnitř měkký. Respektive, to je vlastně brnkačka, horší je vychytat, kdy ho má člověk vyndat, aby byl polopečený i po vystydnutí. Je snadné ho vyndat, když vypadá "akorát", ale pak ještě dojde...
Předchozí