Grainne,

když mně vadí už sám ten princip, že by muž měl ženě cokoli dopřávat - to přeci není rovnocenný vztah.

A s tím ztrapňováním to samé - to je něco podobného, jako když se tvrdí, že "oblékání muže je vizitkou ženy" - přece když se někdo ztrapňuje, tak může ztrapňovat právě jen sám sebe, ale ne svého partnera (i když to tak spousta lidí nevnímá).

Ohledně toho zříkání se jistot ve prospěch svobody si myslím, že ti, kterým to nevyhovuje, mají vždycky možnost sami sebe "spoutat" přísnějšími pravidly, která jim snad jakous takous iluzi jistoty vytvořit mohou - i ve společnosti, kde je rozvod normou, lze přece uzavřít církevní sňatek s osobou podobného smýšlení a chápat to oboustranně jako nezrušitelné. To dodá patřičnou míru jistoty těm dvěma, ale neměli by s tím obtěžovat ostatní, co o takové jistoty nijak extra nestojí.

U nás se to naštěstí neděje a já jsem moc ráda, že vedle sebe může pokojně koexistovat výše uvedený křesťan, my ateisti, kteří bychom se, kdybychom chtěli, rozvést třeba zítra, a taková Alraune, která se nikdy neprovdala, nijak si navzájem nepřekážíme a všichni tři nakonec můžeme mít úplně stejně uspokojivý vztah.