Maťo ano, číst jí neuškodí, ani když už to umí. Pamatuju si v první třídě, jak jsem musela pročítat slabikář a učit se slabikovat s ostatními, držet s nimi tempo, přestože jsem doma četla už nějakou dobu celé knihy.
Číst mi vskutku neuškodilo, ani když už jsem to uměla, jen to v této formě bylo jaksi k ničemu.
Někdy procvičování toho, co dítě dávno zvládá, třeba i nekonečné sčítání do pěti, může být ubíjející a demotivační. Některé děti to potřebují - ale taky v rozumné míře, některé to nepotřebují vůbec, potřebují jít dál nebo dělat jiné věci, jinak k počítání dostanou odpor. Syn třeba měl rád matiku, dokud ho nezačali u ní nutit vybarvovat a kreslit. Já nevím, proč je nutné trvat na stejných postupech u všech dětí, cílem by mělo být se něco naučit, ne se to naučit jako roboti všichni stejným způsobem za stejnou dobu.
Asi tohle člověk nedokáže pochopit, když to sám nezažil, jinak si nedokážu vysvětlit takovou míru nepochopení.