Taky už máme větší děti a přesně jak píšeš, daleko líp u nás pomáhá obejmutí a "snaha problém vyřešit nebo vysvětlit".

Manžel teda trpělivost nemá, zařve a děti se uklidní, ale je to spíš proto, že se ho bojí.

Jak psala, myslím, Beruška, mladší syn tátu odmítá, rozoumkem už teda ví, že musí opatrně, aby se ho "nedotkl", ale prostě chce maminku a dokáže i říct, že k tatínkovi nechce, že nechce ležet vedle táty apod. Myslím ale, že ho to přejde. Manžel si ho nechce nechat přerůst přes hlavu, halt je to jeho volba, že chce být ten přísný