Organizace Černé září vznikla jako skupina pomsty, když po nezdařeném Arafatově puči, jímž chtěl svrhnout jordánského krále, poslat Husajn 17. září 1970 proti vzbouřencům OOP své vojsko, které několik tisíc Palestinců zabilo a zbytek byl vypovězen z Jordánska do Libanonu.
Únos Izraelců byl jedním z aktů msty Černého září. Izraelská vláda odmítla s únosci vyjednávat, ani si nepřála, aby Němci plnili jejich požadavky, které měly za cíl propuštění palestinských teroristů z izraelských vězení.
Západní Německo však chtělo za každou cenu odstranit z paměti lidstva svoji chybu a udržet nově nabytou šanci v dalším organizování olympijských her, jež je měly očistit a potvrdit jejich příjetí zpět do Společnosti národů, z níž byli vyloučeni pro fašistické zločiny II. světové války.
Němci prostě mínili odčinit tragické porušování lidských práv v koncentračních vyhlazovacích táborech a splnili podmínku teroristů, kteří chtěli letadlo, aby mohli odletět i s rukojmími do Tuniska. Tím se německé straně podařilo dostat fedajíny z olympijské vesnice, z domu č. 31, autobusem a vrtulníky na letiště ve Fürstenfeldbrücku.
Pak ale neudržel nervy na uzdě snajpr bavorské policie a zastřelil tři teroristy. Další z nich však vhodil granát do vrtulníku s rukojmími. Všichni zahynuli, včetně německého ostřelovače a tří Palestinců. Další dva byli zatčeni a později uprchli...
Izrael ihned zareagoval a vyslal pětasedmdesát svých letadel, aby bombardovaly vojenské cíle v Sýrii a Libanonu. Zahynulo při tom 66 radikálů.
Pak se rozčílila sedmdesátiletá babička, premiérka Golda Meirová, a nařídila definitivní odplatu za mnichovský masakr. Následně umírali jeden po druhém všichni účastníci útoku na izraelské olympioniky. Roupoutal se na zločince Černého září doslova hon, který vedla skupina Izraelců pod názvem Hněv boží.