Ja te chapu, taky docela dobre rozumim tomu, ze takto blizko smrti se velmi rychle naucis zvladat emoce, vcetne tech pomstychtivych a ze si uvedomis, ze dalsi smrt nic neresi a ulevu neprinasi.

Jenomze presne to, co pises ted, melo prijit na uvod.

Dalsi vec je vcitit se do pocitu tech, kteri nemeli moznost si projit skutecniu realitou neceho takoveho. To je obvykla prvni reakce vetsiny lidi. Musis jim dat prostor se zklidnit a oprostit se od toho prvotniho vzteku a nenavisti. Potom po nich muzes chtit racionalni uvazovani o veci.

Ne ze bych nad virtualnimi popravami sotva podezrelych nenadskakovala, ale znovu.....je to prirozena reakce na vlastni vztek a take strach.