A vím že asi během puberty bude leccos jinak než jak si člověk představuje, ale to se přece netýká jen techniky. A jaké je řešení ? Rezignovat na výchovu s tím že to stejně nemá smysl ?
Já tedy doufám že puberta se prostě nějak přežene (snad) a něco z té výchovy se uchytí a zůstane, a to se týká vlastně všeho, ta technika a závislosti je přece jen zlomek výchovy, ale vcelku důležitý vzhledem k tomu že ji naše děti budou mít kolem sebe až do konce života a spíš víc a víc.