Tak já třeba bych asi nezvládla (nemám takovou sílu jako manžel) spoustu věcí. Jsem ráda, že mění gumy, protože už bychom byli dávno mrtví, já bych opravdu asi dobře ty šrouby neutáhla. Nemyslím, že je něco špatného na tom, že manžel seká dříví, zatímco já vařím. Taky mi nevadí, že opraví rozviklanou nohu od židle a já vytřu podlahu. Ale vadilo by mi, kdyby on se věnoval sobě a svým koníčkům a já v té době kmitala, on se nepodílel na domácnosti. Že dělá těžší práce, které já taky zvládnu a vařím a peru, to je OK. Nehodlám si zničit záda. Ale on zas běžně věší prádlo, umyje nádobí (do myčky z neznámých důvodů neuloží nic), očistí zeleninu při vaření... Myslím, že ve výsledku je genderově nejsprávnější, když se zodpovědně oba podílejí na práci v domácnosti podle svých osobnostních předpokladů a nehážou na toho druhého neúměrně povinností.