Margot, pokud zvažuješ sama, zda zůstat či ne, není to vůbec stejná situace...pořád je to totiž o tom, že TY SAMA se rozhoduješ.
Ty jsi držela v rukou nitky (byla jsi zamilovaná ty) a bylo to na tvé vůli.

Pokud je tam někdo třetí - u partnera, je situace naprosto jiná. Najednou nejde jen o tvé rozhodnutí, jsi vlastně závislá na tom, jak se rozhodnou ONI dva, co se mezi nimi děje, jak se jejich vztah vyvine...a ty se musíš nějak přizpůsobit, nějak snášet to, že ona a ona jsou spolu, že si rozumí, že se milují.
Žít takhle třeba několik let musí být frustrující a většinou to zanechá pořádné šrámy na všech, i na dětech.

Takže to vidíš trochu z druhé strany ...což samozřejmě vysvětluje ty tvé předchozí příspěvky, nemyslím to zle.

Já jsem spíš chtěla říct to, že není vůbec jisté, jak ta situace teď u Ereni doopravdy je, že jediný, kdo to neví, může být ona...že se situace může vyvinout různě, a že bych si být v její kůži přála, aby si manžel udělal jasno a podle toho se pak choval.

Být tolerantní k dlouhodobému zamilování partnera a jeho oprašování milenky může být jen ten, komu to neudělá nic s jeho psychikou, sebevědomím a se zvládnutím psychiky dětí, protože i na nich se ta rodinná situace nějak odrazí.