Když můj drahý odešel, poctil mě větou "ona mě tak potřebuje!"
Byla velmi podobná, hroutila se, chudinka, zatímco já se nehroutím a vydržím.

Sama za sebe bych s dnešními zkušenostmi byla tvrdá a opravdu bych ho k ní vykopla, s komentářem, ať si jí tedy užívá, a nedarovala bych mu nic, co se týče peněz na děti, půlky majetku... Nejsem si jistá, že chápavost povede k něčemu jinému než k zakonzervování téhle vtipnosti a rozchodu později, až milenka zatlačí víc - případně až odrostou děti, ty pak už důležitá nebudeš.