No jasně, ve 14 jsem fakt neměla problém rodiči do ksichtu říct, že ten a ten jeho známej/kamarád (a i lidi, který naši měli rádi a znali se dlouho) je hnusnej, trapnej apod., natož abych si brala servítky před milenkou, to by mi na tuty bylo jasný, jak to je.

Hele, já si fakt myslím, ať si to vyříká s nima nebo oni s ním, a síla se projeví v tom, když jim budeš oporou ve chvíli, kdy na ně otec hodí bobek a místo toho bude dále zachraňovat.

Mimochodem, jak dlouho měl od dětí na talíři zachraňování tý pipiny, kterou nesnášej, místo výletu s celou rodinou? Nechránilas ho, že ne? Nebo neříkaj mu, jak se může zahazovat s takovou špínou, co po sobě nevyhodí tampony (to, že mu to řekneš ty, zdaleka tak nepůsobí)? Jako nemyslím, že by ses jim s tím měla svěřovat, ale já něco takovýho doma najít, tak to neutajím, ani kdybych se snažila.