..."počítám i s tím, že ji udělá miminko, aby nebyla smutná ... žít s ní ale prostě nechce".


Protože jsi ty ta nejsilnější z trojlístku, být tebou, vezmu rozum do hrsti a snažím se zachránit v téhle situaci, co jde, a to i poněkud násilím.
Miminku se dá včas předejít (protože to neuvěřitelně a navždy zkomplikuje vztahy vás všech včetně stávajících dětí).
A potěš koště, jestli tvůj muž ví, jak si s tebou a tvou tolerancí stojí...a že jeho veškeré jeho činy schválíš a vlastně jim napomáháš...celé to jen posiluješ. A to myslím vážně.

nechceš tahle žít do konce života nebo aspoň do té doby, dokud vás oba děti nebudou potřebovat...ustála jsem v životě leccos, ale TOHLE - to bych nedala. jakmile by se do toho přimíchalo "cizí" dítě (které by bylo pořízeno bokem), vzdálila bych se urychleně já. Na to bych fakt neměla.