Ono asi nejde ani tak o ponechání náhodě.
Mne spíš fascinuje ta nedůvěra ve vlastní rozum a spoléhání se na nějaký všespasitelný diagnózy.
Psycholog je sice studovaný odborník, ale pracuje s "klinickým obrazem" a s tabulkami.
Nikdy nebude schopný znát cizí dítě tak, jako rodič.
A pokud dítě důvěřuje víc psychologovi než rodiči, pak to beru jako velké rodičovské selhání.
On ho psycholog někam zařadí, to jo, ale jaký to má smysl?