Líbí se mi Tvůj přístup. Za mého mládí a dětství to bylo stejné...
třídní kniha a v ní třídní sešit, kam učitele dělali čárky za zapomínání. Za pět čárek poznámka do žákajdy, za pět poznámek cosi jako třídní důtka za zapomínání ... dál to snad nikdy nidko nedotáhl jen vím, že já jsem byla fakt lempl, důtku jsem měla každé pololetí ale k tomu vyznamení a pochvaly za olympiády a sportovní úspěchy.
U mých synů ve třídě platilo a platí, že pomůcky na výtvarku a na pracovky (př.šití, vyšívání, látky) si děti půjčují - protože ten kus růžového flanelu, co chtěl můj syn vyhodit se náramně hodil Báře na šaty pro medvěda apod.
Netřeba zbytečných buzerací,že?