Na prvním stupni se známkovaly - tedy jen ty, co byly za jedna - a za 5 jedniček byla jedna jednička tzv. velká, tedy do hodnocení - ale bylo tam vypsáno, že to jsou dobr. úkoly. A v podstatě se přihlédlo v konečném hodnocení k tomu, jestli dítě pracuje třeba i navíc a nebo ne. Tedy přihlédlo - pokud to bylo nerozhodně.
Potom - pochopitelně si procvičí látku, což je dle mýho smyslem toho úkolu.
Na druhém stupni se to neznámkuje, ale učitel si značí, kdo ten úkol měl. A dost často jsou tyto úkoly na druhém stupni takové ty tzv. těžší - žáci jsou naučeni, že pokud ho chtějí vypracovat a věnují se mu, ale zadrhnou se a mají s tím problém, sdělí učiteli, jak postupovaly a v čem vidí problém a on se jim věnuje extra. Kdo se na to nepodíval, má smolíka, protože nemusí tušit, kde je problém - i když řešení si může napsat, ale nemusí.