ještě mě napadá, třeba s tím tatínkem, jestli máš svědomí z toho, že se dohadujete před ním - můžeš říct, že teď sama nemůžeš, ale navrhnout nějaké alternativní řešení (taxíka, nebo existují služby, které rozvážejí pacienty po špitálech). Případně s matkou dohodnout nějaký harmonogram, kdy můžeš Ty a kdy si to musí zařídit jinak.

Fakt držím palce, ať to ustojíš, musíš být hlavně Ty sama přesvědčená, že nejsi žádná hyena a že máš právo taky občas říct NE, a jenom tak to dáš. Pokud se sama budeš cítit provinile, že máš i Ty nějaké potřeby, a vlastní rodinu, tak zas jen schlípneš uši a z pocitu viny (který není vůbec na místě) budeš skákat, jak ony pískají, až se úplně uskáčeš. A to prosím nedělej, byla by to velká škoda.