Tak i ten řád a pravidelnost má samozřejmě svá pro a proti. Úplnou anarchii si dovolit nemůžem, protože žijem v nějak nastaveném světě, kde třeba naše děti do školy stejně budou chodit ráno na osmou a ne večer na osmou atd.
Na druhé straně, řád a pravidelnost jako modla a smysl bytí, to je už obsedantně kompulzivní porucha, než spokojený život