Ženo, ty""s to nepochopila.
To není žádné " já se starám o sebe, ty se starej o sebe". My v rodině spolupracujeme a máme i rozdělené role, ale vzhled členů domácnosti, jejich hygienické návyky a stav jejich spodního prádla neházíme automaticky na jednoho člověka, který by snad toto měl vnímat jako svou vizitku a své svaté poslání. Za tyto věci je zodpovědný káždý sám sobě a připadá mi to logické a vysoce užitečné pro život - přijdou chvíle, kdy by měl být člověk schopen přežít i sám, bez služebnictva.

Jinak naši rodinu považuji za velice tradiční, máme spořádané dvacetileté manželství, vlastní manželské děti, dobré vztahy s prarodiči a sourozenci, manžel nás finančně zajišťuje, já se převážně starám o praktický chod domácnosti a o potřeby dětí.
O svůj šatník se ovšem každý stará sám, s tím, že nemám problém vyhovět prosbám typu: kup mi prosím, vyper mi prosím, vyžehli mi prosím ... Každý ví, že si to může buď ošéfovat sám, nebo mě požádat, stejně jako já vím, že si mohu auto umýt sama nebo požádat manžela. Ale když pojedu ve špinavém autě, opravdu to nebudu vnímat tak, že je to špatná vizitka manžela, protože mytí auta je snad "mužská práce".