Taky se vám občas stává, že zboucháte kus čokolády, balení sušenek, půl dózy arašídového másla, pytlík brambůrků (případně vše dohromady ...) jako "zákusek" po večeři, nejlíp tak mezi desátou večerní a jednou ranní? Mně jo. Ale třeba od snídaně k obědu vydržím za normálních okolností pět hodin a na jídlo ani nepomyslím. Odpoledne už to bývá slabší, to někdy jím víc, než je zdrávo, ale zpravidla stačí rozumná svačinka. Ale večer a v noci vůle prudce slábne...

Mají tyhle noční nájezdy do spižírny - navzdory tomu, že se člověk přes den pravidelně a dostatečně stravoval - i nějaké biochemické důvody (to by asi mohl říct angrešt?)Představa, že do sebe vysypu pytlík brambůrků během pěti minut v jedenáct dopoledne, je zcela absurdní - ale v jedenáct v noci to klidně udělám, a pořád nechápu, proč jsem toho právě v tuto dobu schopná Nebo je to "jen" otázka vůle - tj. přes den se chováme ctnostně, ale večer už se nám (po celodenním úsilí) nechce?