Oba mí strýcové po sedmdesátce.

Oba asi to, čemu říkáme aktivní - vysoce vzdělaní, technicky a odborně zdatní, intelektuální práce v zahraničí, zcestovalí, společenští, fyzicky zdatní - stavěli si baráky, zahrady, teď jsou rádi, že posekají sekačkou trávu jednou za měsíc, raději už neřídí auto ...

Oba jsou stále svým způsobem obdivuhodní - jeden překonává rakovinu, druhý, celkem zdravý, se stará o nemohoucí manželku.

Oba měli snahu se naučit obsluhovat počítač, oba ho mají, ale nepoužívají, nejsou schopni si zapamatovat postupy, každý pitomý update je rozhodí, nechápou změny tarifů telefonů, mi je z toho vždycky smutno.