Myslím, že tahle vlna je součástí přirozenýho vývoje veřejného myšlení v Izraeli. Že je reakcí na pohled na dějiny ve stylu: druhá světová válka-1948 a odtud dál, což je pohled spojený se zakladatelskou generací Izraele. Je to i součást reakce na trvalé napětí v boji s terorismem (nebo spíš zadržování terorismu) a průběžného poloválečného stavu (jednotlivé intervence následující jedna za druhou, ale bez viditelného posunu na obzoru, jaký přinesly války v letech 1948, 1967 apod.). Plus je to reakce na narůstající vědomí židovské vnitřní nejednotnosti, rozporů v náboženské a sekulární identitě, kde dlouhou dobu umírněný sionismus hrál roli když ne pojítka, tak přemosťujícího prvku.

Já osobně neznám příslušnou látku natolik detailně, abych mohl říct něco zasvěcenýho ke konkrétní látce, rámcově se ale, přinejmenším ve východiscích, s Pappém shoduju.