Včera mě unavilo i vaření oběda. Střídají se u mě dva stavy. Návaly úzkosti , které vystřídá uvolnění spojené s neskutečnou únavou. Nejhorší je ráno, těsně po probuzení. Spím celou noc, takže bych měla být docela fit, ale nekolik minut po probuzení mě úzkost přímo zavalí. Zavalí mě horko od žaludku až k temeni hlavy, srdce buší jak o závod a mozek běží jak o závod a vytváří ty nejčernější myšlenky. Nedá se to zarazit.
Znáte knížku "Čtyři dohody" od Miguela Ruize" ?...jsem přímo zaplavená "emočním jedem", jen občas ho trochu vypustím, když začnu z ničeho nic bez důvodu brečet. Připadám si jako cvok. Co se to v tom mozku děje? Jogínské dýchání nezabírá, pět tibeťanů(když mám sílu je zacvičit) taky ne.
Zítra jdu k lékařce, takže možná přijde úleva, ale zároveň mám strach, že se bez prášků neobejdu nikdy. Chtěla bych přijít na to jak s tou úzkosti naložit, jak ji zvládat, jak do budoucna zvládat stresové situace, aniž by následovaly takové propady.
Potřebovala jsem se vypsat.