Tak teď jsem si smazala celý příspěvek

Cinnamon, více méně souhlasím s Mandelinkou. Vidím ten rozdíl ve stáří u našich rodičů. Tchýňka žila celý život hospodářstvím, zahradou... žili skromně, ale žili. Ve stáří ovšem ona, která pracovala pouze 15 let, a pak se věnovala 4 dětem a dnes má důchod 4000 Kč - na další dávky nedosáhne, protože žije ve společné domácnosti s manželem, který se s ní ovšem nechce dělit o své peníze... Před lety netušila, jaký bude jejich vztah po společných desítkách let... Letos jí vypověděly z ničeho nic obě kyčle, vůbec nemohla chodit a najednou vyvstal problém, jak bude žít dál... Strašně moc lituje, že před lety nechodila déle do práce... Ano má 4 děti, ale dnes 2 děti žijí obě na hranici chudoby a v komplikovaných vztazích; jedno žije v USA s výrazně starším partnerem, což tchýni nikdy nevonělo a tudíž má se zetěm komplikovaný vztah, kvůli kterému se obává tam jít žít a dožít a jedno dítě žije vedle mě, a to samo neví, jak situaci řešit - peníze na další nájem (cca minimálně 11 tisíc na pečovák) nemáme, domů si ji vzít nechceme, protože je tchýňka stále generál, a tak trošku víc náboženský fanatik... oba víme, že by nás nejspíše určitě dovedla do blázince nebo do rozvodové síně.

Vedle toho moje maminka, která chodila do práce, dnes je v péči ségry. Mamka má solidní důchod, takže i když ségře komplikuje život (letos měla těžký úraz), tak vědí, že na holičkách nezůstanou, protože peníze mamky jim kompenzují ztráty v práci kvůli péči o ni...

Už kvůli tomuhle všemu bych volila taky tu variantu být v pracovním procesu a i když nikdo neví, jak to bude s důchodem, tak mít odpracováno...
Další věc je to co zmiňuje Mandelinka - samozřejmě jsou-li děti malé a nemohou chodit do školy... tak je dobré být doma, ale později není od věci chodit do práce a v případě nemoci partnera mít nějaký ten příjem... Ono Tě jen hospodářství neuživí - za něco musíš koupit zvířata, za něco krmení pro ně, za něco nakoupit sazeničky...