Rozhodně si nemyslím, že kdo nemá vlastního cvokaře nebo analytika, jakoby nebyl, naopak, ráda bych se obešla a myslím, že mnoho lidí, které znám.
Neznám nikoho, kdo by si podobné potíže přál.

Ale setkávám se i v blízkém okolí (u kamarádky) s takovou nechápavostí, odmítáním okolí, nepomocí, zavrhováním, vydíráním, (občas se tu někdo chová podobným způsobem, doufám, že jen virtuálně - že dlouhý bič a malý dvůr, vymýšlíte si, nemáte co na práci, houby starosti, tak z toho blbnete)..

že si vždycky řeknu "Bohu díky za mého úžasného manžela, že tohle se mnou přežil a přežívá"

Vlastně jsem se s tím aktuálně potkala u obou pohlaví v maléru, jedna nechápavá žena (blízká kamarádka, té jsem něco snad i vysvětlila )
- moje blbá zkušenost s muži v problémech. V okolí, ne úplně blízkém, ale i v něm, si muži berou rovnou život.

A jednou blízká žena a jako pitomec se zase chová ten chlap.

Knihkupectví jsou plná publikací, internet je plný informací, co to v nich je?

Strach, nechápavost, nezájem, vztek, nefungují věci, tak jak si představovali?

Mně je líto všech, kterým nikdo blízký nepomůže, chápu, že mnoho lidí neumí, ale někdo se ani nesnaží, naopak je třeba uražen, někdo nechápe, tam omlouvám, člověk často neví, jak je to zlé.

Setkáváte se s negativními reakcemi na to, že berete AD? Že jste měli nebo máte psychický problém?
Co to v nich je? Strach, že je to nakažlivé?