Dvakrát v životě se mi stalo něco, co jsem dodnes nepochopila.
Jednou mi kamarádka napsala, že neví, jestli se se mnou chce ještě kamarádit, protože jsme se dřív kontaktovaly hodně, pak méně a teď už se nekontaktujeme vůbec. Nejspíš byla tehdy slitá pod vobraz, protože se mi pak po roce ozvala, omluvila se mi a nějak jsme to navázaly.
Druhá kamarádka, se kterou jsme byla ve virtuálním kontaktu hodně často, jednu dobu i denně, se mnou z nějakého důvodu, který mi doposud není znám, kontakt přerušila úplně. Jednou za čas se sice ozve a sype si popel na hlavu, že se polepší, že je to její vina, ale stejně se nic nezmění. Tak to už nechápu vůbec. Mrzí mě to, ale myslím, že už se to nikdy nespraví. Ani já už o to bohužel nestojím.

Jinak lidé kolem mě fungují normálně, pohádáme si, vyměníme si názory a jede se dál.