Jsme odjetí na chalupě, byli jsme s mladším synkem rozsvítit 2 svíčky na hrobech, kde žádné nebyly - tady na místním hřbitůvku. "Vlastní" hroby nemáme, všichni nežijící blízcí jsou rozptýlení -to ale není podstatné, není dne, kdy bych na ty nejbližší nemyslela. Ta večerní procházka na hřbitov byla ale magická, svítily tam svíčky, překvapivě nebylo smutné nebo depresívní - spíš smířlivé, klidné.Kluk vybral opuštěné hroby, zapálil svíčky, líbilo se mu to.