Hned mě napadla tahle, co mi zní už pár dní v hlavě, Reynek. Vhodná asi jedině pro depresivního šestáka.


Za zdmi a za ploty,

podzimní motýli,

spolu jsme skryli se,

steskem se živili.



Poslední motýli,

za zdmi a za ploty,

závětří hřálo nás,

v nadějích samoty.



Tajemní motýli,

na dlaních jeseně,

v tichu jste zářili,

zlatě a ruměně.



Podzimní motýli,

ještě mi vzlétněte,

zasviťte na chvíli,

touze v tmu zakleté...