Nežila, ale zapojovala se, dlouhodobě. Stejně jako zbytek rodiny. Ale to je jedno, o to tu nejde. Nejsem špión a nepátrala jsem po tom, když od nich odejdu po tříhodinovém rozhovoru s danou osobou, jestli se manžel náhodou nepomátne a nezačne ji psychicky týrat. Možné je vše. Spíš to ukazuje na to, co se dlouhodobě vědělo, že trpěla na deprese, a nebrala léčbu vážně. Pořád doufala, že to zvládne sama pomocí meditací. Na lécích prý ztrácela chuť na sex, měla obavy, aby nepřišla o partnera. Navíc měla pocit, že to moc nezabírá, ale co vím, nebrala to nikdy déle jak půl roku v kuse. Mívala střídání nálad, 2 týdny pohoda, doma dobrá nálada, a pak z ničeho nic zatažené závěsy, všude bordel a brečící děti, že maminka je zase nemocná. Místo zahájení řádné léčby a pravidelného docházení k psychologovi se odstěhovala na druhý konec republiky, aby tam začala nový život. Copak to je nějaké řešení? Babičky hlídali, finančně na tom nejsou špatně, docházela jí uklízečka. Chodila i do práce a tam to zvládala dobře, nikdo ani nevěděl, že má doma nějaké problémy.