Počítej, že se dočteš, jak na hlídání není nárok a jak si nemáš myslet, že si každá babička musí z hlídání svejch vnoučat sednout na zadek.
Já osobně si myslím, že pomoc při akutních haváriích je v rodině normální. Když někomu voda vytopí byt nebo se musí narychlo stěhovat, tak se má tak nějak za to, že rodina by měla přijít a pomoct, protože to je v rodině běžný, že. Když ale někdo potřebuje hlídání kvůli nějaký krizovce, tak se má smířit s tím, že to "není nárokový".
Tak určitě, jak říkají naši hokejisté. Stejně tak není povinný uvařit oběd tchýni, co si zlomila obě ruce, a přijet ji nakrmit. Stejně tak není povinný sbalit a odstěhovat ségru, kterou zmlátil přítel. Ale je to normální, je to správný a v rodině by to mělo tak fungovat. Stejně jako pohlídat děti, když to někdo nutně potřebuje jednou za uherskej rok.
A nepindat o tom ještě rok poté je taky normální (resp. opak je neslušnost). Takže jestli jsi na tchyni naštvaná, že jí je taková drobnost jako babičce zatěžko, tak si to naštvání prostě připusť a neciť se špatně. Třeba si to odvztekáš, odžiješ a bude to. Tchyni to nezmění, tobě to možná umožní se povznést.
(Říká ta, co je periodicky naštvaná na svou sporadicky babičkující matku
)