Taky jsem si dopisovala, dokud mi to nezakázali. Tedy smím posílat pohledy a dopisy, ale ne balíčky, protože je klient problémový.
Připadá mi smutné, že jediná výchovná páka na mentálně postiženého třicátníka, který po ústavech vyrostl, je zákaz balíčků od cizí osoby.
Považuju to za stejné pedagogické selhání, jako když si učitelka neumí poradit se zlobivým prvňákem.


Ale to jen tak na okraj, neb jde patrně o týž ústav.

Poradila bych se s nimi.

Navrhovala bych CD s taneční, rytmickou hudbou, sladkosti, kafe, blok, sešity, pastelky, fixy nebo třeba sadu s modelínou a vykrajovátky...