naopak u starších dětí a pubertáků je mnohem důležitější pozornost rodičů než u kojenců.

Jo, tenhle názor má moje máti, dokavad jsem byla malá, moc se se mnou nemazala a s velmi detailní péčí začala v pubertě. Nemůžu říct, že to pro mě bylo příjemné nebo jinak přínosné, jako malé se mi po ní stýskalo a byla bych s ní ráda byla, na různých odkládacích štacích jsem po ní brečela, ale nějak jí chyběl soucit. Jako puberťačku a adolescentku mě dusila neskutečně, její důležitá pozornost byla pěkné psycho na hranici perverze.

Ženská, která touží po miminu, má mít mimino a ne si ho vytvářet z puberťáka. Neznám puberťáka, který by chtěl od rodičů pozornost vhodnou pro kojence.