Velmi dopředu můj muž věděl, že na žádost o ruku má omezený čas, že nebudu čekat věčně. V poslední možný den mě požádal - nepamatuju si slova, brečela jsem, protože mi zrovna něco nevycházelo a on se mezi utěšováním optal. Vím, že jsem mu brečela do ramene a vzmohla jsem se jen na Jo, jo...
předtím teda nachystal večeři a dostala jsem i kytku (bylo to zároveň výročí naaší známosti)