Olgaadam, tys na to kápla.
Když mi diagnostikovali syna, tak se mnou chtěla hovořit psycholožka a sociální pracovnice. Začali mi doporučovat kam zajít, aby mi pomohli diagnózu zpracovat a přijmout. Tehdy jsem se smála a říkala jim, že určitě nejsem sebestřednej masochista, co dobrovolně čeká 14 měsíců na vyšetření (mimochodem značně náročné na čas a finance), protože mám zdravé dítě. Že syn má potíže je zjevné, vidím to já, známí, příbuzní a pedagogové a já fakt vím jak líp utratit zhruba sedm tisíc, než prosedět dva dny u "psychoušů".
Takže pindy "znalců" na téma "z APLA jde každý s diagnózou" mám opravdu nejraději ...