Toto povstání je dost známé a bylo i zvěčněno v knize Ohněm a mečem (a též zfilmováno). Tedy stručně:

"Protipolské povstání ukrajinských kozáků v čele s hetmanem Bohdanem Chmelnickým (1648–1654). Na počátku dosáhli kozáci úspěchů, které vedly 18.8.1649 k uzavření zborovské dohody. Polský král Jan II. Kazimír zde uznal Chmelnického kozáckým hetmanem, byla obnovena práva kozáků. Rozpory mezi kozáckými vůdci však posléze umožnily Polákům přejít do protiútoku, roku 1651 byly Chmelnického jednotky zatlačeny za Dněpr. Kozácká rada poté začala jednat s ruským carem o pomoci, vyvrcholením bylo jednání Perejaslavské rady. Ta 18.1.1654 rozhodla o spojení tzv. Levobřežní Ukrajiny s Ruskem."

Kozáci v té době žili v tzv. okrajině (z toho název Ukrajina), nárazníkovým pásmem mezi polsko-litevskou unií (Rzecspospolita = "společná řeč") a tatarskými nájezdníky z Krymu. Měli status svobodných lidí, pokud byli zapsáni v tzv. rejistru (registru). Kvůli majetkovým sporům (snad i ukradené ženě) došlo ke vzpouře Chmelnického, který na svoji stranu získal kozáky a podařilo se mu polsko-litevskou armádu několikrát porazit (spojil se kvůli tomu s Tatary). Zajímavý moment je to připojení k Rusku části dnešní Ukrajiny. Za Chmelnického také došlo k pogromům na židovské obyvatelstvo, jemuž padlo za oběť tisíce lidí.