Tak jsem se včera dozvěděla zprávu, kvůli které se mi prakticky zhroutil život. Moje dcera mi dnes definitivně oznámila, že nikdy, ani teď, ani jindy nebude mít děti, protože chce zůstat z vlastní vůle bezdětná. Vůbec nemůžu pochopit, jak může existovat někdo, kdo nechce děti - tu nejkrásnější a nejdůležitejší věc na světě. Je pravda, že dcera nikdy o dětech nemluvila a vždycky se k tomuto tématu stavěla spíš negativně. I tak jsem ale až do poslední chvíle (dnes už je dceři přes třicet) pořád doufala, že si jednou svoje děti pořídí. Teď mi to ale řekla jednoznačně a nekompromisně a požádala mě, ať už se jí pořád neptám, kdy bude mít děti, protože žádné mít nebude :-( Neumím si představit, co budu teď dělat. Celý den brečím ale před dcerou se snažím nic nedávat najevo. Mám pocit, že se mi všechny moje sny zhroutily a že už pro mě ani nemá smysl žít...Mám hrozně ráda děti a vždycky jsem se těšila až budu vychovávat vlastní vnoučata, až s nima budu jezdit s kočárkem a pořád si s nimi hrát. Teď jsou všechny tyhle představy v troskách...Nikdy jsem dceřiny názory na děti úplně nevnímala a doufala, že je změní až bude starší, když byla v pubertě a někdo se jí zeptal na téma děti, tak se tomu vždycky snažila hned vyhnout a stočit řeč jinám. Když jsem třeba přebírala staré hračky a říkala "tohle bude pro vnoučata..." tak vždycky jenom obrátila oči v sloup. Nevím, proč se to muselo všechno takhle zvrtnout. S dcerou mám skvělý vztah a určitě měla hezké dětství (jak i ona sama říká), tak proč nechce mít svoje děti? Proč mě musel potkat takový osud? V mládí jsem byla hodně nemocná a dceru měla až v 34 letech a další děti už mít nemohla Kdybych toto věděla, určitě bych si pořídila dětí víc v mladším věku i přes ty všechny rizika. Bohužel, byla jsem husa pitomá a věřila, že moje dcera nezůstane bez dětí...Je mi hrozně. Jak se mám s něčím takovým vyrovnat?