Je docela smutné, že tvou životní touhu by ti měla splnit tvoje dcera. Tvoje dcera je tvým štěstím.
Ona má jiné představy o životě a když do té představy děti nezapadají, tak "jí" to tak přijde správné, přirozené. Přece nemůžeme chtít po ostatních, aby nám něco dělali k vůli. Tohle nějak nepobírám, že bych byla naprogramovaná na dítě-vnouče-pravnouče...a nebo smutnit celý zbytek života.