Já jí nechci vyštípat, jen chci, aby se moje dítě ve škole něco naučilo a nechodilo ze školy každý den zmatené, že na ně paní učitelka zase křičela, že něco nemají. Slyšela jsem, že už několikrát vedla dva kluky do řiditelny, aby je paní ř. srovnala, že na ně nestačí - jsou to normální kluci, prostě trochu raubíři - minulé učitelky s nimi byly v pohodě. Mě to přijde, že není k malým dětem. Proto ji nechci 3 roky. To by dceru úplně otrávilo a odradilo od učení:(

Ať je sprdne, když něco nemají, ale ať se jim druhý den nemstí.

Já hlavně nevím, jak jí to mám říct, kdykoliv jsem za ní byla a něco s ní řešila (po návratu dcery do školy zvláštní režim - aby si mohl o přestávce lehnout na koberec ve třídě, že nesmí nosit tašku, nic zvedat, cvičit a v případě potřeby i při vyučování aby mohla vstát a projít se. Je po úrazu páteře a největší problém jí dělá sezení), koukala na mě tak, že jsem se přistihla, jak zpomaluju a vše jí zřetelně opakuju. Mě tyhle nereagující koukající osoby hrozně vyvádí z konceptu, nevím, jestli mě vnímají nebo myslí na to, co uvařit k večeři... Nakonec jsem to doma sepsala v bodech na papír a vrazila jí to do ruky, zatím to funguje, tak to bylo asi účinné.