když v krátké historii uslyším větu o zvacím dopisu tak tomu prostě neuvěřím a budu velmi ostražitá. Budu citlivěji reagovat na signály než u třeba nevím Poláků kteří tu hisorii mají jinou

Přesně tak, "historicky agresivně roztahovačný tendence" se najdou u Portugalců, Španělů, Angličanů, Francouzů, Němců, Holanďanů, Italů, Dánů, Švédů, Maďarů, Srbů, Rumunů, Bulharů, Řeků, Chorvatů, u Poláků ani ne tak na Těšínsku (který bylo etnicky valnou většinou polský), ale směrem na východ, u Čechů z pohledu Slováků, anebo v případě toho Těšínska z pohledu Poláků, ale taky u Slováků z pohledu Maďarů... záleží na tom, kdo konkrétně reaguje "citlivěji" a na jaký "signály", přirozeně, že pro každýho je to "jeho" obvykle tragédie, zatímco to ostatní jen statistika. A to je jenom Evropa, co Američani, Číňani, Arabové, Hausové, Maoři, Komančové atd. Spíš aby člověk pohledal, u kterýho národa/státu nic takovýho nebylo. V případě EU se rádo zdůrazňuje odkaz na římský dědictví, ale římská říše byla historicky tak nechutně agresivně roztahovačná, až by jeden brečel: pomineme-li ovládnutí Itálie, kde šlo v podstatě jen o záležitost typu Američani v Iráku, po vítězství nad Kartágem vzniká skutečná římská říše, a to tak, že se římským občanům/obyvatelům Říma naslibovali příděly obilí zdarma a podíl na kořisti, pokud budou sloužit v legiích - služba v legiích byla potřeba, aby se zajistilo to obilí zdarma, to musel někdo dodat jako takový mezinárodní výpalný. Takže Řím od tý doby vedl agresivní ždímací války v průměru co 15 let, postupně to zpomalilo, nicméně některý už připojený provincie se ždímaly opakovaně, vrcholu to dosáhlo za Trajána a zadýchalo se to někde za Marka Aurelia, kdy vedení válek pohlcovalo moc peněz v porovnání s kořistí a výpalným.

Ale to jsem se dostal nějak moc mimo. K Rusku a zvacímu dopisu bych dodal jednu reflexi: u nás po listopadu vznikla řada filmů, ve kterých hraje roli okupace v osmašedesátým. Téměř bez výjimky podaná tak, jako by autoři tak nějak chtěli hýčkat národní bolístku, pardon. Omlouvám se všem, kterých se to dotklo, nechci okupaci zlehčovat, jen v porovnání s tím, co zažili Rusové (resp. víc Bělorusové a Ukrajinci, ale Rusové taky) od Němců za druhý světový války je to přece jenom nesrovnatelný. Druhá světová a utrpení, který přinesla, je pro současnou ruskou filmovou vlnu taky obrovskej zdroj námětů. A současná ruská kinematografie to v řadě filmů podává s docela výjimečnou snahou o mnohovrstevnatost, o víc úhlů pohledu, a vyhýbá se černo-bílýmu plochýmu podání. Docela zajímavá sonda do příslovečný "ruský duše", doporučuju, aneb je ta ruská duše opravdu taková?