Ahoj, můj syn chodí do první třídy a moc chtěl chodit na kroužek, který je takový trošku netradiční (žádné ze školou nabízených - florbal, karate, keramika, angličtina, výtvarka atd. ho nezajímaly ani náhodou), je to něco, o co se velice intenzivně zajímá od malička, tak jsme ho tam v půlce září přihlásili - nejdřív ho nechtěli vzít, je to ve vedlejší vesnici a že berou jen místní děti, ale nakonec jsem to nějak ukecala. Zpočátku nadšení veliké, chodili ven, ale teď jak už je zima a brzo tma, tak chodí "trénovat" do tělocvičny a to už juniora jaksi tolik nebere. Minulý týden nešel, protože kašlal a měli jsme tu babičku, která u nás bývá málokdy a chtěl si ji užít, no a tento týden když tam měl jít, tak se taky začal kroutit a že prý nepůjde a nechce se mu a už tam asi vůbec nechce chodit. Zůstala jsem na něj úplně v šoku zírat, co se děje, když vždycky se na kroužek tak hrozně těšil a pořád se ptal, kdy už to zase bude a tak, a najednou taková změna. Říkal, že ho prostě tyto aktivity v té tělocvičně tolik nebaví a taky že je tam hrozný rámus (což mě pobavilo, protože syn sám je velice hlučné dítě, pořád huláká a kamkoli přijdeme, tam největší randál dělá většinou on sám).
Tak nevím, jak se teď k tomu postavit - tak úplně se mi nechce to jen tak nechat být a říct mu, ať tam teda nechodí, když nechce... ale zase - nutit ho tam? Řekla jsem mu, ať tam jde a pokud už by nechtěl chodit, ať se domluví s vedoucím, případně nejlépe ať mu řekne, co mu nevyhovuje a co by ho bavilo víc (což už je ale zase i komunikace na úrovni spíš dospělého, jsem případně ochotná mu s touto debatou pomoci).
O peníze nejde, aktivita je to neplacená, takže není zaplaceno např. na pololetí a pak se uvidí, jde spíš o to, že konečně měl syn něco, kam chtěl chodit a co ho zajímalo, a teď po pár týdnech taková změna. Pro mě by i logisticky bylo jednodušší, kdybych ho nemusela nikam vozit, ale když ho to bavilo, byla jsem i ochotná ho tam dovážet a všemožně podporovat.
Jak byste to řešili?